Modra ceramics

The tradition & historical record

Modranská keramika je označení výrobků vyráběných z pálené hlíny ve městě Modra na Slovensku. Její historie sahá do 14. století. Původní tvorba keramiky úzce souvisela s vinařstvím a vinohradnictvím. Rozvinula se v 17. století, kdy začaly v Modře vznikat první cechy a usídlili se zde habánští hrnčíři. Největší rozvoj byl zaznamenán v 18. století. Modranská majolika se vyrábí z dvakrát vypalované hlíny. Glazované a malované motivy mají čtyři základní provedení: ¹

pestré zelené modré habánské V současnosti se malují vzory podle vzorníku, který sesbíral a vytvořil Heřman Landsfeld začátkem 20. století. Kaolinová hlína pochází z ložisek v okolí města. Teplota při druhém vypalování dosahuje 1020 °C. Značková modranská majolika je točená, tvarovaná, glazovaná a malovaná výhradně ručně. Originální modranská keramika se prodává pouze pod chráněnou značkou. ¹

Původní výroba probíhala v dnes chráněném objektu technické památky, jejíž základ tvoří hradební systém s baštou z roku 1610. Jeho severozápadní kruhovitá obranná věž zvaná „Červená“ dnes slouží jako Galerie národního umělce Ignáce Bizmayera. První hrnčířský cech byl v Modře založen v roce 1636. V období 1870–1880 zde existoval hrnčířský spolek Užitkové hrnčířské nádoby z Modry. V roce 1883 byla založena Státní dílna džbánkařská, kterou později začalo spravovat město a založilo při ní Keramickou školu pod vedením Jozefa Mirky. V roce 1911 byla Státní dílna džbánkařská pozměněna na Dílnu na dopracovávání keramického zboží, akciovou společnost Žák a spol. Podílníky v ní byli i Samuel Zoch a architekt Dušan Jurkovič. Ten v roce 1912 pozval do Modre mladou českou malířku Marii Vořechovou-Vejvodovou, která zde založila výrobu velkých figur a ze svého rodiště u Zlína přivedla do Modre jako svého (tehdy třináctiletého) učně později věhlasného Heřmana Lansfelda. Vořechová tvořila v Modre do roku 1923. V roce 1923 byla tato dílna přeregistrována na název Slovenská keramika a v roce 1952 na výrobní družstvo Slovenská lidová majolika. Nepřetržitá výroba majoliky během staletí přitáhla do Modry mnoho osobností kultury a mistrů keramiků. Působili zde mimo jiné habánský keramik Heřman Lansfeld a národní umělec Ignác Bizmayer. Ve městě se nachází i Muzeum Ľudovíta Štúra, v němž jsou soustředěny sbírky historické keramiky. Dokumentují různé styly a fáze vývoje modranské keramiky. V současnosti (2012) je v Muzeu Ľudovíta Štúra výstava malíře majoliky Michala Petráše, jehož umění se rozvíjelo i pod vlivem džbánkáře Jána Karabelliho. ¹

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Modranská keramika na slovenské Wikipedii. ¹

Ferda Kostka Keramika Habánská fajáns Heřman Landsfeld Ignác Bizmayer Pozdišovská keramika Ľubietovská keramika ¹

Obrázky, zvuky či videa k tématu Modranská keramika na Wikimedia Commons Habánska tradícia v Modre Sona Pacherová, Pravda, 2009 Archivováno 14. 8. 2009 na Wayback Machine. ¹

The text above is adapted from the Wikipedia article “Modranská keramika”, available under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 licence. ¹

Modra ceramics is recorded in open cultural data. The structured record cited below does not describe the practice, and this entry has not yet been reviewed by a person familiar with the tradition. ²

The source record links this tradition to 1 external register, which can be verified through the citation. ²