The tradition & historical record
4 min read · 2 sourcesTakeda-rjú (japonsky 武田流, Takeda-rjú, v překladu „styl/škola Takedy“) je japonské bojové umění a škola tradičních válečných umění, které se předávalo v rodině Takeda až do počátku 20. století, kdy ho Óba Ičio (v hlavní linii) a Takeda Sokaku (ve vedlejší linii) začali učit veřejně. Většina odvětví Takeda-rjú patří do skupiny japonských bojových umění založených na principu Aiki a zahrnuje mnoho disciplín. Se smrtí Óba Ičia v roce 1959 hlavní linie školy vymřela. Základy tohoto umění jsou staré 1929 let a jako ucelený styl existuje už přibližně 959 let. Umění zahrnuje jak měkčí techniky (podobné např. dnešnímu aikido, které z velké části vychází z Takeda-rjú), ale také techniky velmi brutální, které byly určeny do válek. 1
Základní informace
Takeda-rjú (Takeda-ryū/Takeda ryu Aiki no džucu/Takeda budo/Minamoto Budo) je staré bojové umění (Kobudó nebo Korjú) vytvořené Minamotem no Jošimicuem. Z této školy vzešly dvě další školy, Takeda-rjú Nakamura Ha (Nakamura Hisaši) a Daitó-rjú aiki-džúdžucu (Takeda Kunicugu). Takeda-rjú existovalo po 43 generací. Od Šinra Saburoa po Óbu Ičio. Óba Ičio je poslední soke [43. soke (Soke je hlava stylu)], protože nejmenoval svého nástupce. Toto bojové umění se předává po generace v rodinách Takeda a Minamoto. Také existují nijak nenavazující bojová umění se jménem Takeda-rjú, které se tak jmenují z důvodu, že je také vyvinul, anebo používal klan Takeda. 1
Jamato Takeru no Mikoto
Jamato Takeru no Mikoto (82-113) je považován za praotce (Taiso) Takeda-rjú. V jeho době se tak umění ještě nejmenovalo. V roce 97, za vlády císaře Keikó, došlo ke vzpouře vůdce Kumaso (původní japonské obyvatelstvo). Jamato Takeru, následník trůnu císaře, proto dostal rozkaz zahájit trestnou výpravu. Cestou (na trestnou výpravu) prošel očistným obřadem u vodopádu Kamijo. Dal nohy na dno vodopádu, rozevřel ruce, naplnil se duchovní silou a shromáždil všechnu sílu těla do konečků svých prstů. Tváří v tvář obloze několikrát plácl nahoru, načež sklonil ruce a provedl několik silných úderů paží. Poté, co princ tento čin vykonal, rozhodl se zaútočit na vůdce Kumaso. V přestrojení za ženu se vkradl do nepřátelského tábora a vystopoval jejich vůdce, který v tu dobu spal. Když se na něj chystal zaútočit, princ otevřel náruč, naplnil se duchovní silou a shodil vůdce Kumaso dolů, poté co mu vytrhl meč. Tato technika natahování paží a klanění byla počátkem Aiki. Princ poté pilně studoval a prohlásil, že je schopen chránit palác Takeda no Kimi no Mikoto. Oba (Jamato Takeru a císař Keikó) jsou tedy patrony této školy. 1
Sadazumi a Minamoto no Cunemoto
Další zmínky můžeme nalézt v devátém století (850-880). Princ Teidžin Sadazumi Fudžiwara vyvinul metodu, jak v boji zatlačit holýma rukama do otvorů v brnění samurajů nebo udeřit do špatně chráněných míst. (Tyto údery jsou dodnes používané v Takeda-rjú Aikidžudžucu a jsou známé jako Aiki Uchi (též známé jako Tegatana Uchi v překladu: metoda úderů Aiki) )Jeho syn Cunemoto tento systém rozšířil a kladl zvláštní důraz na nalezení správné vzdálenosti (Ma-Ai v překladu Ma=vzdálenost, Ai=harmonie) k nepříteli, což bylo rozhodující v soubojích proti různým zbraním. Cunemoto nejspíše využil svůj styl roku 941 k porážce flotily více než tisícovky Korzárských lodí. 1
Minamoto Jošimicu
Další informace jsou o Minamoto Jošimicuovi. Šinra Saburo Minamoto no Jošimicu prováděl pečlivé anatomické studie na bojištích a popravištích. Pitval mrtvá těla a pravděpodobně testoval údery, držení, kloubové zámky a tlakové body na zločincích, kteří měli být popraveni a válečných obětí. Také se říká, že velkou část svých techniky aikidžudžucu vymyslel poté co pozoroval pavouka jak zručně chytá velké množství velkého hmyzu do své jemné a křehké sítě pavučin. 1
Od Císaře Keikó po prince Sadazumiho
Toto umění začalo vznikat již za císaře Keikó. Tehdy se však ještě nejednalo o ucelený styl. Více ho rozvíjel Jamato Takeru, ale pořád nešlo o ucelený styl. Systém aikidžudžucu se začal dostávat více systematickou podobu za prince Teidžina Sadazumiho Fudžiwari (6. syna císaře Seiwy). Pořád se ale nedalo mluvit o uceleném stylu. V tu dobu v Takeda-rjú bylo jen Aikidžudžucu, lukostřelba a možná pár dalších (nejspíše kendžucu). 1
The text above is adapted from the Wikipedia article “Takeda-rjú”, available under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 licence. 1
Takeda-ryū is martial arts, according to the structured record cited below. This entry was generated automatically from that record and has not yet been reviewed by a person familiar with the tradition. 2
The source record links this tradition to 2 external registers, which can be verified through the citation. 2





